fbpx
Právě prohlížíš
Vzpomínky na budoucí surf-trip

Vzpomínky na budoucí surf-trip

Spain beach sunset ocean španělsko západ slunce oceán

Tento článek je napsaný jako možný návod na budoucí surf-trip po severu Španělska, kde jsem měl možnost strávit několik nejlepších měsíců mého života – se skvělými lidmi, úžasnou krajinou, vynikajícím jídlem, levným, ale dobrým vínem, a především tím, co nás všechny spojuje – surfingem. Poznámka autora – Tento článek měl vyjít nejdříve asi tak před rokem, pak před půl rokem, ale nakonec vychází právě teď. Zasloužil by si tedy mírný přepis, ale po krátké diskusi ho necháváme tak, jak byl napsaný naposledy.

Surfové začátky

V zimě 2018 jsem si procházel složitým obdobím. Když se tato doba blížila ke konci, tušil jsem, že budu muset na nějaký čas vyvětrat mysl. 

Celý život jezdím na skejtu a snowboardu, logicky jsem tak měl někde v pozadí i to, že bych se jednou chtěl naučit surfovat. Moje kamarádka Markéta mě už několik let tahala to zkusit. Věděl jsem, že holky slouží to léto na českém surfhousu na severu Španělska. Markétě jsem zavolal, zjistil možnosti, koupil letenku a za čtyři dny vyrazil na neurčito a neznámo kam. Nakonec jsem na Wildhousu u Matěje a Téry s krátkým odskočením do Čech strávil skvělé 3 měsíce života – nejdřív jako host před barem, poté jako fotograf a rozlévač ginu za barem. 

První surfové začátky byly plné bolesti a odříkání, ale od první green wave jsem tomu absolutně propadl a díky zdravému hecu a skvělé partě Checos na line-upu jsem končil léto prvními pokusy zatáček na shortu. 

Galaxy, vstup do nové surfařské galaxie 

Hned po návratu do Čech jsem jako totální závislák začal vymýšlet další výlet za surfem. Co čert nechtěl, našel jsem si skvělou holku Aničku, které jsem začal vyprávět a básnit, jak další léto vyrazíme surfovat a kempovat v autě do Španělska. Auto jsem bohužel nevlastnil, koupil jsem tak od kámoše dva týdny před plánovaným odjezdem a hrozbou rozchodu Ford Galaxy 2005, zbouchnul dřevěnou postel naložil surf a začátkem července 2019 opět vyrazil za dalším úplně novým dobrodružstvím do Španělska.

Začátek cesty

Cestu jsme od začátku příliš neplánovali, jen jsme věděli, že cílem naší cesty je Asturias, evropské centrum českého surfingu. Možnost cestovat autem člověku nabízí nepřeberné množství věcí k vidění a míst k přespání. Jelikož jsem „vanlifer“ zelenáč, orientovali jsme se především podle Google Maps. Nezkušenost se projevovala hlavně v kopcovitém pobřeží Baskicka, kde jsme při hledání Instagram spotu na spaní sjeli krpály, které jsme jen s odřenýma ušima vyjeli zpět. Většina místních silniček se na mapě jeví jako rovinka, ve skutečnosti se ale většinou vybarví jako cesta s mnohonásobným metrovým převýšením. Baskicko je poseté hromadou skvělých míst. Za hlavní zmínku stojí útesy Zumaia nedaleko San Sebastianu nebo úchvatný klášter Aranzazu. 

Jelikož počátek července byl dobrý spíš jen na učení na pěně, po týdnu popojíždění po Kantábrii a Baskicku a lehké surfařské depresi jsme se rozhodli přejet přes půlku pobřeží na pláž Xagó. 

Asturias, kraj zaslíbený

Pláž Xagó se nachází v kantonu Asturias. Pokud jste o této části světa nikdy předtím neslyšeli, nevadí, já donedávna také ne. Přesto už teď můžu říct, že zde nějaký čas strávím a mám k tomu tak jako většina českých surfařů mnoho důvodů. 

1) Ta panoramata. 

Téměř celé pobřeží Španělska lemuje dálnice. Při cestě tam tak napravo koukáte na oceán, na druhé straně zase na vysoké vrcholky Picos de Europa, které už od břehu stoupají do výšky 1000 m.n.m. a výš. Dopoledne si tak můžete dát surfovačku na jedné z desítky pláží, za hodinku pak můžete chodit po horách, nebo zakempit autem a užívat si výhledy na celou krajinu. Příjemným bonusem je pak proměnlivé počasí, kdy se po ranním slunci přižene mrak, který zchladí celou krajinu. Večer už si ale dáváte sunset seshion. 

2) Městečka, vesničky, kravky, dobrůtky. 

Už po příjezdu do oblasti si člověk všimne toho, že je zde poměrně hodně domů opuštěných nebo na prodej. To přidává na všeobecné malebnosti místní zástavby a krajiny, kdy vedle úplně nového domu stojí rozpadlina, do které desítky let nikdo nevstoupil, v úplných centrech měst jakbysmet. Krásu krajiny podtrhávají typické historicky chráněné sýpky zvané Ora a všudypřítomné kravky, které jsou jedním z hlavních zdrojů zdejší obživy. V obchodech nás ohromila kvalita a šťavnatost místní zeleniny, kterou by v českém regálu člověk pohledal. Paradoxem je, že v restauraci se většinou podává smažené a fritované jídlo. Nicméně bych vyzdvihl lokální Menu del día, které dělí jeho konzumenty na milovníky a odpůrce. Fazolová polévka zvaná Fabáda se špekem, klobásou a jitrnicí, následovaná poctivým řízkem s hranolkami, zamáznutá dezertem typu polárkáč a zapitá levným červeným vínem smíchaným se spritem, lokální jablečnou cidrou, završená poctivým přepáleným presíčkem, totiž dokáže uzemnit na zbytek dne. Přesto při návštěvě Asturias doporučuji tuhle energetickou pecku nevynechat a raději počítat s několikahodinovým trávením na pláži.

3) Božské pláže.

Jelikož jsem byl předtím u moře maximálně v Lorret de Mar, ze začátku jsem nevěděl, co mě čeká. Jak už jsem zmínil na začátku, Asturias se nachází uprostřed severního pobřeží Španělska. Jedná se o poměrně chudý kraj historicky spjatý s těžkým a rybářským průmyslem. U pobřeží se nachází jen několik větších měst. Hodně zdejších pláží je tak poměrně prázdných a na line-upech je to znát. Žádnou mačkandu na peaku nečekejte, svoji vlnu si tu najde každý. 

My jsme většinu času trávili kolem městečka Llastres. Musím říct, že český surfový praotec se zastavil na tom správném místě. Je těžké vyzdvihnout tu nej nej pláž, protože každá má něco svého. Tamní pláže ohraničené útesy jsou od sebe vzdálené jen několik minut cesty autem. Navíc každá z nich je natočená vůči swellu jinak. Ranní session si tak člověk dá s holkama na skrytější Grieze, nebo Espase, odpoledne pak může vyzvat větší vlny na otevřenější Veze. Osobně bych pak vyzdvihl pláž Xago (letos jsme si dali na této pláži skoro týden a opět ukázala, že to tady chodí, i když to okolo nechodí). Na ni jsme přijeli začátkem července, když to bylo se solidními vlnami na pováženou. Pláž musí funguje jako místní swell catcher. Musím říct, že vlny se tu dělaly snad pořád nehledě na low-tide a high-tide. Na jedné straně pláže si zajezdil zkušenější surfař, naopak na druhé se šlo učit na pěňákovi. Bonusem téhle pláže jsou navíc skvělá místa na přespání v autě. My tu strávili asi dva týdny a myslím, že tahle kouzelná pláž se nesmí vynechat. Určitě se najdou zkušenější znalci Asturias, ale za sebe můžu říct, že v kempovat v tomhle kraji jen tak neomrzí a i po několika měsících pobytu je pořád co objevovat jak po kulturní, tak surfařské stránce. 

Závěrem bych chtěl poděkovat českým surfhousům Wildhouse a Salty Lobos, za to, že zde dělají Checos šťastnými a už se nemůžu dočkat, až se spolu všichni sejdeme na společné, nejen španělské vlně. 

Ps: Kdyby to někoho zajímalo tak budu rád za sledování mých dvou foto instáčů aktuálně z portugalské karantény. Jeden lehce osobní, druhý lehce cestovatelsko-krajinářský.

www.instagram.com/vojta.zikmunda_personal/
www.instagram.com/babyvan_life/

Výtahem nahoru