Co je fast fashion a proč se jí vyvarovat?
Fast fashion (v češtině překládáno jednoduše jako rychlá móda) je označení pro způsob produkce textilu, který nebere ohled na pracovní prostředí, věk pracujících, výplaty pod stanovenou minimální mzdou, vyprodukovaný odpad, emise při přepravě nebo na chemikálie použité při výrobě a jejich likvidaci. Produkce je podřízena jen výdělku nadnárodního řetězce, jako je Zara, Primark, H&M, GAP, Mango, nebo třeba fenomén posledních pár let: e-shop SHEIN. Značky chrlí týden co týden nové trendy a uměle vytváří u zákazníků potřebu pořizovat si další kusy oblečení.
Podle výzkumu Barnado’s charity z roku 2019 britové během léta utratí asi 2,7 bilionů liber za oblečení, které si na sebe vezmou jen jednou.
Vzhledem k masové produkci a levnému výrobnímu procesu si značky mohou dovolit nízké ceny pro koncového zákazníka. Ty se ale odráží na kvalitě a celkovém dopadu produktu na naší planetu. Nezakoupené oblečení, které rychle vyjde z módy, pak končí nevyužité na skládkách. Samozřejmě jde z většiny o nerozložitelné syntetické materiály. Tím ale problémy zdaleka nekončí.
Produkce textilu spotřebovává neuvěřitelné množství vody. Uvádí se, že na 1 pár džínů padne mezi 8 až 10 tisíci litrů vody. S použitou vodou se často vypouští ven z fabrik i chemikálie přidávané k zvlákňování, zjemnění, bělení či barvení. Ke znečištění vodních zdrojů ale ve spojitosti s módou dochází i praním umělých tkanin. Z vaší syntetické mikiny se při každém praní uvolňují mikroplasty a putují do vodních zdrojů. Čističky totiž nejsou schopné všechny mikroplasty z vody odstranit.
Dopad textilních mikrovláken Porovnání důsledku textilního průmyslu s dopravou
V SURFRu
se na tomhle procesu nechceme podílet ani za mák, a tak si pečlivě hlídáme, kde a jak jsou naše materiály zpracovávány. Evropa není v pěstování bavlny soběstačná, na světové produkci se podílí pouze jedním procentem, proto je tedy surový materiál potřeba dovážet z Afriky či Asie. Zpracování látek u nás ale již vždy probíhá v Evropě a samotné šití, vyšívání nebo potisk pak přímo v českých lokálních dílnách. A vzhledem k tomu, že se nemáme za co stydět, rozhodli jsme se vám každý z materiálů představit.
Co s tím?
Primárně je dobré nepodporovat fast fashion brandy, časem tak budou muset změnit přístup. Moc dobře ale víme, že to je lehčí říct, než udělat. Udržitelná móda zatím není tak lehce dostupná. Ať už jde o pořizovací cenu nebo možnosti, kde jí koupit.
Je důležité vědět, že za přeplněným šatníkem se skrývá dětská práce, mizerné pracovní podmínky, znečišťování vodních toků a ovzduší, kácení lesů, zvětšování skládek… výčet by mohl pokračovat. Kvalitní kousky vydrží déle a nemusíte kupovat, co měsíc jedny džíny, protože se vám ty původní opraly. Je důležité promýšlet, co si kupuji a nepořizovat věci impulzivně jen proto, že jsou zrovna ve slevě. Black Friday je ekologická katastrofa, ale o tom někdy příště. A když si oblečení objednávám, zkouším volit z evropských e-shopů (ideálně z českých), aby věci neputovaly přes půlku planety.
Slow fashion
Je opakem fast fashion a zakládá si na tom, aby byla produkce oblečení ekologická a etická. To znamená, že od nákupu prvotní suroviny až po prodej hotového kusu je celý proces všem stranám řádně zaplacený. To dělá slow fashion dražší, ale také mnohem kvalitnější. Mnoho slow fashion značek se zároveň snaží o tzv. funkční šatník, v jejich nabídce tak naleznete jednoduché a snadno kombinovatelné kusy, které nevychází z módy. Výsledkem je, že si zákazník může dovolit méně kusů v šatníku a zároveň je nemusí tak často obměňovat = méně spotřebované energie, materiálu a méně vzniklého odpadu.
Reduce, reuse, recycle
Oblečení z druhé ruky bude mít vždy menší ekologický dopad, než oblečení nové. Second handy nebo aplikace pro přeprodávání zboží (například Vinted) jsou skvělá volba! Chcete oblečení na speciální příležitost? Půjčte si ho.
Udržitelné materiály
Vaflovina (bavlna) – ponča
Krásným příkladem surFairového produktu jsou naše vaflová ponča, které šijeme ze 100% organické bavlny.
- Surová bavlna je původem z Kyrgyzstánu či Ugandy
- Předení a pletení pak probíhá u nás v České republice
- Barvení a finální úpravy probíhají v Německu
- Materiál i všechny zahrnuté procesy výroby splňují přísné podmínky certifikací GOTS, IVN Best, Fair for Life
Organická bavlna z Kyrgyzstánu Výroba úpletu z organické příze v České republice
Froté (bavlna) – ponča
Surová bavlna na froté ponča pochází z Tanzánie a její následné zpracování kompletně probíhá v Itálii.
100% organická bavlna – certifikace GOTS
TENCEL™ lyocell – dámské košile
Výroba této látky probíhá kompletně v Turecku. Lyocell je materiál z regenerované celulózy, což je látka nacházející se v buněčných stěnách rostlin. Tím pádem jde o kompletně rozložitelnou látku. Pod obchodní známkou Tencel se skrývá tento materiál, u jehož výroby navíc dochází k recyklaci 99 % použité vody a energie je čerpána z obnovitelných zdrojů.
Materiál splňuje veškeré podmínky pro certifikaci GOTS a STANDARD 100 by OEKO-TEX®
Len – pánské košile
Produkce lnu a jeho následné zpracování je kompletně situováno v Evropě. Len má certifikace European Flax® a dále splňuje podmínky pro certifikace GOTS a STANDARD 100 by OEKO-TEX®
Certifikace
GOTS – The Global Organic Textile Standard
Kontroluje celý proces výroby od pěstování bavlny na farmě až po konečné zpracování materiálu. Veškeré chemikálie použité při výrobě musí splňovat omezení toxicity, bělidla se smí použít pouze na bázi kyslíku a obalový materiál musí být z recyklovaných zdrojů. GOTS je považována za jednu z nejpřísnějších certifikací. Nicméně certifikace povoluje příměs syntetických materiálů.
IVN Best – Internationale Verband der Naturtextilwirtschaft e. V.
Zatímco certifikace GOTS má dvě úrovně, kde mírnější znamená minimálně 70% podíl a přísnější 95% podíl organické látky a zbytek může být syntetická příměs. IVN BEST se uděluje pouze látkám se 100% organickým původem. Samozřejmostí pro udělení certifikace jsou etické podmínky v celém výrobním procesu.
Certifikace kladoucí důraz na lidská práva a socioekonomické poměry, ale i na životní prostředí. Cílem je vytvořit provázanou síť dodavatelů, zajistit informovanost a zároveň koncovému zákazníkovi zajistit veškeré informace o původu materiálu. Důsledkem kontroly nad celým procesem jsou fair trade podmínky spravedlivá mzda na každé úrovni výroby.
STANDARD 100 testuje materiály na příměsi škodlivých látek, udělení certifikace je podmíněno stoprocentní nezávadností materiálu.
Co si tedy z článku odnést? Asi nemusíme znovu připomínat, proč by měl každý přestat podporovat fast-fashion průmysl. Ale pokud se rozhodneš udělat správnou věc a podpořit lokální značku, jdi ještě hlouběji a zeptej se, jestli je také udržitelná.
Nemusíš být surfer, abys byl „surfair“.
